Filipíny

7. června 2018 v 17:49 |  Den za dnem

Odjezd na Filipíny


V letadle


Po necelých třech hodinách jsme konečně přistáli v Cebu na Filipínách.


Na letišti nás vyzvedla slečna z resortu a společně s ní jsme po vybrání peněz z bankomatu vyrazily taxíkem do přístavu, ze kterého jsme se vydali na nečekaně dlouhou pěti-hodinovou cestu na naše ubytování. Pán co řídil loď byl taky zaměstnanec resortu. Cesta byla celkem fajn, až na nepohodlné dřevěné lavice a příšerně hlasitý motor.







Do resortu, který se nachází na malém ostrově, jsme přijely po šesté večer, kdy už byl patrný odliv, a my tedy musely kus cesty dojít po vodě. Hned po příchodu nás přivítal majitel (evropan) s majitelkou (filipínkou), kteří nám nechali připravit mangové smoothie s rumem na uvítanou. Po odložení věcí jsme si hned objednaly jídlo. Dala jsem si hamburgr s hranolkami, ale jak jsem hned zjistila, tak místní kuchař připravoval obrovité porce (chuťově milionkrát lepší než čínská kuchyně), takže jsem vše ani nesnědla. K pivu jsme pak ještě dostaly brambůrky s pálivou omáčkou jako pozornost resortu.


Před spaním jsme kromě komárů v pokoji objevily další zvířátko - ještěrku. Po celou dobu pobytu nám dělaly ještěrky společnost. :D Hlavně v chatce u pláže.


1. den

V ceně ubytování jsme měly i snídani, která byla veliká a anglická. Na další dny jsem poprosila o sladkou verzi (palačinky a ovoce), kterou mi bez problémů připravili.


Po snídani jsme se vydaly na výlet loďkou (cena 750 pesos na osobu). První zastávkou byly obří mušle (Giant Clams), ke kterým jsme se potápěly s brýlemi, které jsme si půjčovaly mezi sebou, protože moje se rozpadly ještě před potopením. Na sobě jsme měly trika s UV protekcí 50+, ale i tak se Lucka spálila (mimo triko). :D Poplatek za šnorchlování byl 100 pesos.

* 1 PHP = 0,41 CZK






Druhým místem, kde jsme zastavili, byly bambusové chatky. Vstup byl taktéž 100 PHP (i když na ceduli měli napsané nižší ceny, takže nás nejspíš natáhli). Díky přílivu byly některé místa stále pod vodou (můstek a lesík) a kromě nás a majitele tam nikdo nebyl. Bylo super jít na mušle do lesa. :D
















Třetí a poslední zastávkou byl Sandbar, což je takový ostrůvek/pruh písku uprostřed ničeho. Hodinu jsme museli čekat na odliv, aby se ostrůvek vytvořil. Opět byl vstup zpoplatněn - 100 pesos (od 1.6.2018). Při placení jsme dostali papír, na kterém byly vypsány věci, které se tam nesmí dělat (jíst, pít a sbírat mušle, písek či korály). Společně s náma tam byly i další loďky s filipíncema, kteří byli strašně milí a chtěli se s námi vyfotit (hlavně děcka...které z toho měly strašnou radost). :D Celkově nám přišli filipínci o hodně milejší než taiwanci. Ti se na vás jen divně čumí a usmějou se, jen když se usmějete vy. Zatímco filipínci se usmívají od začátku, zdraví vás a ptají se jak se máte. Hned je to takové veselejší.









Momentka :D


O den později nám majitel resortu sdělil, že se na Sandbaru utopili dva mladí kluci při potápění. :'( (ten den byla bouřka)


Na večeři jsme vyzkoušely kraba na dva způsoby - kuličky a v rizotu.


2. den

Druhý den jsme se kvůli chladnějšímu počasí rozhodly strávit na ostrově. Začaly jsme snídaní (moje byla sladká :3 palačinky s mangem, jablkem a vajíčkem), pak Lucka nafotila resort a šly jsme se projít na druhou stranu ostrova. Nakonec jsme chvíli pádlovaly na kajaku, ale kvůli silnějšímu větru a vlnám jsme daleko nedojely. Navíc jak nám bylo sděleno...jellyfish is coming/medúzy přicházejí. :D


Nichos Island Resort na ostrově Jao, který je hned vedle ostrova Bohol s hlavním městem Talibon.


Náš pokoj byl úplně ten vlevo (jedna místnost s koupelnou s vodou nahřívající se sluncem).



Hlavní budova s kuchyní



Místo, kde jsme chytily síť a wifi zároveň (dále pak i v blízké budce, kde jsme pak celý pobyt kempovaly a jedly).


Za zdmi resortu









Řeka protékající ostrovem


Kostel



Obchůdek (po cestě jsme jich viděly hned několik)



Špagety Creme Carbonara jako večeře



3. den

Další den jsme opět trávily u resortu. Bylo teplo a svítilo slunko, tak jsme se opalovaly a četly.



Na sváču jsme si daly krevety s vajíčkem, které byly božské. To bych mohla jíst každý den (taky jsme si to pak ještě jednou objednaly). :D


Odpoledně vypadl proud. Jako kompenzaci jsme dostaly mangové smoothie s rumem. :3


Před večeří jsme si chvíli povídaly s místními dětmi (manželka majitele je učitelkou v místní nedaleké škole).


Bahm-I (rýžové nudle s krevetami a kuřecím masem)...skvělá chuť a mega porce.

4. den

Na čtvrtý den jsme měly předem dohodnutý výlet na vedlejší Bohol. Auto nám zařídili majitelé a do přístavu v Talibonu nás dopravili na loďce ráno v 8.


Dodávka jen pro nás dvě na celý den za 4 000 pesos (prý vyšla levněji jak osobní auto).


Čokoládové kopečky (Chocolate Hills) (50 pesos)











Jablka a hruška ze snídaně...při čekání na naše auto :D


Motýlí rezervace (45 pesos)

Týpek co nám dělal průvodce byl na celém místě nejlepší. Vtipný jak něco např. když nám ukazoval jejich největšího pavouka (velký jak moje hlava), tak říkal, že se nemusíme bát, že je prý neškodný a je to úplný pokémon. :D Při odchodu jsme si daly motýlí zmrzlinu s příchutí marakuji/passion fruit (měla máslovou texturu) za 35 pesos.





Sponzorováno Českou Ambasádou





Tarsier Conservation Area (60 pesos)

Následně jsme zastavili u opiček nazývaných Tarsier (malé stvoření s dlouhým ocáskem a vykulenýma očima).





Před odjezdem jsme si koupily dva kokosy za 45 pesos. Nejprve nám do něj pán prodavač vysekal díru na brčka, potom po vypití je rozpůlil a odřízl z něj kousek jako nástroj na dlabání dužiny. Moc jsem z něj nesnědla bo byl velký...tak jsem zbytkem nakrmila místní fenku.





Sipatan Twin Hanging Bridge (35 pesos)

Jako poslední jsme viděly dva bambusové mosty. Při přecházení vydávaly zvuky jako by se měly co chvíli rozpadnout. :D




U mostů byl i záchod, který Lucka popsala jako "splachovala jsem naběračkou".


Cestou jsme projížděli kolem Man-Made Forestu (člověkem vytvořený les), kde jsme si udělali menší zastávku.



Fotka zachycující náš pocit z jízdy. :D Ale jako vážně, ta doprava je tam neskutečná...např. tam byla cedule neodbočujte vlevo, a kam náš pán řidič jel? Vlevo... -.-


Po cestě do Talibonu Lucka nafotila pár fotek z auta.


Kostel


Chlapa se třemi prasaty na motorce


Rýžové políčka



Na večeři jsem si pak dala smažené krevety v těstíčku a hranolky, které měla Lucka první večer (a Lucka si naopak dala podobné nudle, které jsem měla předešlý den).




5. den

Poslední den jsme chtěly strávit i přes škaredé počasí na pláži u resortu.


Krevety s vajíčkem a tentokrát s rýži podruhé. :D



Kolem páté přišla bouřka, kvůli které (už podruhé za celý pobyt) vypadl proud.



Naštěstí měla hlavní budova záložní generátor, takže jsme si večeři dali tam a u televize. Ryba Dory ala Nor (zabalená v listu a alobalu se zeleninou) a hranolkami. K tomu jsme si ještě objednaly ananasový džus s dužinou a rumem.


Odjez do Taipeie

Z resortu jsme odjížděly v 5 hodin ráno. Místo snídaně nám nachystali hamburgr, džus a vodu. Do Cebu na letiště jsme dojely mokré, takže jsme se před odletem musely převléknout do suchého. Vlny byly celkem velké, ale naštěstí noční bouřka přestala půl hodiny před naším odjezdem.


Z přístavu k taxíku jsme se projeli tuk tukem (jel s námi i jeden pán z resortu, bo jinač by nám napařili turistické ceny).


Na letišti jsme ještě musely měnit peníze, protože kvůli zvýšenému počtu cizinců se v Cebu zavedl poplatek pro mezinárodní lety (750 pesos). A než jsme odletěly, tak jsme prošly snad deseti kontrolami...měli to i zvláštně uspořádané. :/

Air Asia = best low cost airlines :D (jejich prezentace)


Hned po příletu nás uvítalo typické Taipeiské počasí - déšť a dusno jak cip, aneb hned bych jela zpátky.

Závěrem

Filipíny mě osobně dost překvapily. Jídlo bylo fantastické (hned bych měnila s místní čínskou kuchyní), lidi byli úžasní a podnebí vyhovující (méně dusno jak tady v Taipei). Všichni používají oslovení "madam" a rádi si s vámi popovídají. Ovšem viděly jsme i chudinské části, které jsou hned vedle turistických spotů. Doprava je naprosto šílená a postrádá jakékoliv pravidla. Ale kostely a školy jsou upravované a čisté, a většina lidí mluví anglicky (nejen v hlavním městě). A i přes všechna tato negativa (které lze taky nalézt i v některých evropských státech) mi připadalo vše v pohodě a poklidu. <3
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Galerie obrázků<----------------------Kam dál?---------------------->
Všechny články
Eliška Bahrová