Taroko/Hualien Trip

28. května 2018 v 10:49 |  Den za dnem
Třídenní výlet vlakem do města Hualien a z něj pak jednodenní výlet do Národního Parku Taroko. :3


Pátek 25.5

Cesta vlakem → jízdenka bez sedadla


Když k nám přišel průvodčí, tak nám po odcvaknutí lístku řekl, že viděl dvě sedadla volné, a že si tedy můžeme jít sednout :)


Po příjezdu do Hualienu (cca 2 hodiny cesty) jsme se šly projít po městě...kolem řeky jsme viděly na stromech růst žluté trnité ovoce a myslely si, že je to Durian, ale doma jsem vygooglila něco jiného → jde o Breadfruit, který se používá jako zelenina nebo místo mouky...psali. :D


První záchytný bod - Hualien Marty's Shrine (svatyně)






Druhé místo - Manor House (domy v japonském stylu)






A protože bylo opravdové vedro, tak jsme se zastavily na mléčnou mangovou kupu za 200 TWD (něco jako zmrzlina z mléka s kousky manga)


Náš Cave Hostel byl trochu na jako kapslový hotel (postele s roletou) s prvky jeskyně


V pokoji byla i převlékárna (ale zase chybělo okno)





Po ubytování jsme se vydaly na pláž a po cestě jsme se zastavily u nějaké sochy sedící na chrámu


Nanbin Park u oceánu




Týpek využil přírodního stativu :D


V podchodu u parku při přechodu k nočnímu marketu jsme podruhé "zahlídly" (uviděly a rozhodly se jít jinudy) bezdomovce (poprvé to bylo u Taipeiského Hlavního Nádraží)


Noční Trh Dongdamen aneb hurá na nákup jídla i hander :D






Boží křečíci :P


Budova s kolejemi (prý kreativní park)


Jeden ze 4 vchodů na trh


Sobota 26.5


Po skvělé snídani na hostelu (ovoce, toust, kafe, čaj, sýr, salám, vajíčka, zelenina) jsme vyrazily k nádraží na autobus, který nás měl vzít do Národního Parku Taroko. Autobus č. 1133A vyjížděl 8:30 a my jej tak tak stihly (už odjížděl, ale ještě nám zastavil). Cesta do Taroka trvala zhruba hodinu. Kolem řeky, která parkem protéká, se nachází několik trailů, kdy my si dopředu vybraly jen některé z nich (4 zastávky). Žádná z námi vybraných cest nebyla okružní, a tak jsme se musely vždy na konci otočit a jít stejnou cestu zpět. Po parku se dalo pohybovat několika autobusy (302, 1133A, 1133), které zastavovaly u jednotlivých trailů co hodinu.


Shakadang Trail


Na našem prvním trailu jsem viděla snad 10 pavouků, kteří byli velcí jak moje dlaň (bez devadesáti centimetrů rovný metrák) :D






Po 2,5 kilometrech jsme narazily na pár stánků s jídlem, pitím a tretkama, kde jsme neodolaly a za 50 dolarů (vysokohorská přirážka) si koupily třetinku chlazeného piva. V tenhle moment jsme také začaly s novou aktivitou → focení výstražných cedulí. :D











Busem jsme se přepravily dál + pár fotek po cestě (lidi v buse, stavba nové cesty a tunelu)




* Na jeden z trailů je nutné si zařídit měsíc dopředu několik povolení a zaplatiti poplatek 200 TWD. A vzhledem k tomu, že my se rozhodly navštívit Taroko jen týden dopředu, tak jsme tam samozřejmě jít nemohly (což je škoda, bo takový most jsem viděla poprvé v životě). :(



Yanzikou Trail (Swallow Grotto)



Pozor útes, nepřekračujte! -.-







Prý prosím mějte bezpečnostní helmu (a kde ji jako mám vzít? na nočním trhu ji opravdu neprodávali) :D





Ty jejich cedule jsou vážně boží...koho s mozkem by napadlo překročit zábradlí?



Sváča time :3







Tianxiang (návštěvnické centrum a pro nás nejdále od začátku položená zastávka) ... čas na oběd!


Návštěva Chrámu Xiangde uprostřed hor








The Samanthababhadra Bodhisattva s deseti tvářemi v teseseti směrech


Chrám Xiangde



The Earth Store Bodhisattva



The Heaven Summit Pagoda



Nedostavěná socha


Pohled na Tianxiang



Než jsme došly k autobusu a vyrazily na poslední cestu, tak jsme zahlédly makaka .. jeden týpek se mě zeptal, jestli mámě v Česku opice...tak jsem mu odpověděla, že jen v ZOO :D


Changchun Shrine (Eternal Springs = věčné prameny) byla naše poslední zastávka v parku










Než jsme odjely busem zpět do Hualienu, tak se s námi stihlo vyfotit několik bab...bylo mi blbě z vedra a dusna, a ony se na nás prostě nalepily...fakt super příjemné. :/ Mimochodem jen jedna starší paní nám poděkovala.

Neděle 27.5

Na neděli jsme měli naplánovanou další obhlídku Hualienu, ale protože jsme všechno zvládly v pátek, a samotné město nestojí za delší pobyt než jeden den (bo tam fakt nic není), tak jsme vyrazily stejným autobusem, který jede i do Taroka, na pláž Qixintan.


Kamínková pláž


Ten den jsem opravdu zapadala...ještě deštník mi chyběl k úplné kamufláži. :D


Vedro jak cip a nikde ani kousek stínu...nedivím se, že tam bylo prázdno.




Po chvíli sezení na pláži jsme se šly projít a pokusit se najít úkryt... Na jedné straně moře a na druhé vojenský objekt, který je zakázáno fotit. Veliká škoda, bo jsme viděly přistávat dvě stíhačky, proletět jeden vrtulník, pak nějaké další letadlo, vojenské auto a nějakého záchranáře na skútru. Jen tento bunkr byl u cesty a mimo zakázané pásmo.


Konečně jsme našly asi 3 lavičky se stříškou a na jedné jsme se teda uvelebily a přečkaly nejhorší polední slunko. Z náma hory a zeď.


Kolem nás občas profrčel někdo na skůtru nebo obdivuhodněji na kole.






O půl jedné jsme chtěly z pláže odjed zpátky do města, ale autobus nám ujel (né jen nám, ale i dalším asi pěti lidem, příjel dřív a skoro ani nezastavil (jen se rychle otočil a jel dál). Takže jsme musely počkat hodinu na další...během toho jsme si zašly koupit třetinku piva (už jen za 40 dolarů). :D Ve městě jsme měly ještě nějakou hodinku před odjezdem domů, a tak jsme zašly do obchoďáku, který byl dále od nádraží než jsme si pamatovaly. Proto mám teď spálené ramena, bo jsem si myslela, že půjdeme kousek. Po nějakém čase jsme pořád měly hodinku k dobru a já začala mít hlad, tak jsme se zašily do 7/11 na špagety a studené pití. Cesta z Hualienu do Taipeie byla pak více méně zajímavá. Celou cestu, která tentokrát trvala 2,5 hodiny, jsme seděly na zemi u záchodů (alespoň jsem viděla ven skrz okno ve dveřích). Dokonce jsem si i stihla vyfotit průjezd kolem Taroka. :) Praví backpackeři. .D


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Galerie obrázků<----------------------Kam dál?---------------------->
Všechny články
Eliška Bahrová