8. den výletu okolo Taiwanu

13. dubna 2018 v 11:27 |  Den za dnem
Osmý a poslední den v Tainanu jsme si přivstaly, protože jsme měly v plánu dojít na začátek otvírací doby (8:30) hodinu chůze vzdáleného Anping Tree Housu. Než jsme odešly z hostelu, tak jsme si už všechny věci zabalily a nechaly je i se vzkazem na kapesníku dole v přízemí. Anping Tree House byl dům prorostlý stromem zvaným Banyán a při jeho procházení jsme se cítily jako v nějakém hororu (Lesní duch). Trošku mě u jednoho koše venku mimo objekt vyděsila krysa, takže jsem od tama zmizela rychlostí blesku.













Videa z procházení stromového domu




Hned vedle Anping Tree Housu byl starý obchodnický dům (Merchant House) postavený v západním stylu.








O kousek dál byly další baráky...v jednom z nich jsme si vyzkoušely psaní čínských znaků.



Při návratu na hostel jsme se na chvíli zastavily a očumovaly pejsky přes výlohu zverimexu.


A u snídaně v 7/11 jsme zase objevily přístroj na měření krevního tlaku hned vedle místa, kde si můžete sníst koupené a ohřáté jídlo.


Jelikož jsme měly na 12:30 koupený lístek z Tainanu do Chiayi, tak jsme se přioblékly (protože začalo být chladněji) a rozloučily se s Celine, která nám ještě před odchodem nabídla nakrájený ananas. :)


Cesta vlakem do Chiayi byla v pohodě, ale zato první dojem z města byl příšerný. Ubytování nám dalo dost zabrat. Zásuvky byly pouze na dva kolíky a ani nikde jinde na hotelu se nedaly najít tříkolíkové. Pokoj nám nešel dlouho zamknout, ale naštěstí se nám to nakonec podařilo. Cesta na záchod vedla okolo okna s mřížemi, které mířilo na zeď vedlejšího baráku vzdáleného od našeho jen 10 cenťáků. A koupelna totálně zapadala do konceptu tohoto hororového hotelu. Jestli někdo hledá místo pro natáčení krváku, tak tady je to správné místo (teda tenhle hotel nebo stromový dům).



Ihned po odložení batohů jsme zamířily ven a doufaly, že se město stane nějak hezčím? První zastávkou po zverimexu, kde jsme se rozplývaly nad štěňátkem a křečíkama, byl Alishanský železniční lesní garážový park, ve kterém se dalo procházet kolem starých lokomotiv, vlaků a kolejí. Dokonce i záchody byly ve vlaku.






Jako druhé místo jsme navštívily vesničku Hinoki, která byla postavená v japonském stylu a kromě triliardy lidí zde byli i pouliční umělci. Tak jsme před odchodem shlédli jedno akrobatiské vystoupení (baba s kruhama a týpek se židlemi) a prošly si pár fancy obchůdků.





Hned na začátku u hotelu jsme si řekly, že se tam vrátíme až pozdě v noci a tak jsme hledaly místo, kde bychom se mohly najíst a nabít u toho i mobil. Město jsme obešly křížem krážem, ale nikde žádné zásuvky. Tak jsem se smířila s tím, že si mobil nenabiju a že se budeme muset další den navigovat podle cedulí a lidí, a prostě jsme si šly sednout do mekáče. A jako blesk z čistého nebe Lucka našla jediné tříkolíkové zásuvky v celém mekáči (městě) a dokonce u nich byl i volný stůl. V životě jsem nebyla šťastnější. Najezené a s nabitým mobilem jsme vyšly na ulici města, které ve tmě ožilo a bylo o sto procent hezčí. A proto že jsme ještě potřebovaly zabít dvě hoďky venku, tak jsme zašly na noční market, kde jsme šly omrknout nějaké obchody s handrama. Nečekaně se nám od prvního do posledního obchůdku líbil jejich styl oblečení, které bylo za super ceny. Takže jsme obě skončily s novými věcičkami. :D I ten hotel byl pak snesitelnější, a z toho jak vypadal jsme si dělaly už jen srandu.



180 TWD + funny storka, kdy jsme si v kabince já i Lucka sundaly tenisky a v ten moment spadly všechny mouchy :D


480 TWD


Horror hotel

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Galerie obrázků<----------------------Kam dál?---------------------->
Všechny články
Eliška Bahrová