2. den výletu okolo Taiwanu

11. dubna 2018 v 15:32 |  Den za dnem
Druhý den výletu okolo Taiwanu (neděle 1.4.) jsme si vyhradily na návštěvu Fo Guang Shanu, kde se nachází obrovská zlatá socha Buddhy. Tentokrát jsme pro přepravu využily i metro, od kterého jsme se pak dopravily Eda busem za 66 TWD přímo až na místo velikého komplexu. Po cestě jsme projížděli okolo zábavního parku Eda Worldu, kolem kterého se na cestě tvořily kolony (nabrali jsme zde zpoždění). Z okýnka jsme také zahlédly ananasové plantáže...a docela nás překvapilo, že se pěstují přímo u země a ne na stromech.


Od konečné zastávky jsme šli oklikou, ze které nemám fotky, ke vchodu k Buddha Memorial Hall.




Fo Guang Shan je monstrózní komplex, jehož prozkoumání zabere celý den. Na mapě je pouze značená první část, ke které jsme došly později (šli jsme tedy od zadu).


V průchozí bráně na Buddhovo náměstí jsme si skočily na rychlý oběd ve formě bufetu za 100 TWD. Vybrala jsem si zeleninovou vodovou polívku se dvěma kusy kedlubny, rýži, zeleninu na kari, kimchi, spenát, grep a ještě pár kousků ananasu. Zaměstnanci (i ostatní lidi) byli velice hodní a nápomocní (vysvětlili nám, kde a jak si máme nandat jídlo - někdy i rukama nohama).


Kolem cesty k Buddhovi jsou postaveny 4 pagody (chrámy) po obou stranách. Každá se momentálně využívá k něčemu jinému (v jedné bylo knihkupectví, v druhé filmová místnost, v další muzeum, atd.).




Cesta k Buddhovi


Celé místo působí neskutečně...člověk se tu cítí jako mravenec. :D Díky tomu, že jsme přijely docela brzo, tak jsme si to vše mohly užít bez davů lidí (naštěstí).



V hale objektu, přes který se dalo dojít přímo až k velké soše Buddhy, byly různé náboženské dekorace a místnosti pro modlení. V jedné nám jedna paní dala bobón a kartičku s čínským textem (prý něco s přáním...moc jsme to nepochopily) a v druhé nám ukázali něco jako obřad, kdy jsme si klekly, spojily ruce a měly si něco přát (nebo se zeptat na nějakou otázku) a pak jsme si měly vytáhnout ruličku papírku, na kterém měla být odpověď (asi tak něco). Vzhledem k tomu, že paní moc anglicky neuměla, tak se nám snažila sehnat někoho, kdo se nám to pokoušel přeložit. Ovšem i tak mi přišlo, jako by ani oni sami nerozuměli tomu, co nám překládali. :D



Po schodech nebo výtahem se dalo dostat až do třetího patra, na kterém nám další paní dala do ruky zapálenou vonnou tyčinku, kterou jsme zapíchli do nádoby k tomu určené (a něco jsme si u toho přály).




Pod sochou Buddhy s tématickou hudbou


Výhled ze třetího patra zpět na náměstí


Za zdmi vedle náměstí jsme objevily sochy zvířat...například těchto jednorožců (Marco Polo při cestě do Ásie viděl zvíře, které nazval jednorožcem) :D


Když jsme se vracely zpět na náměstí, tak jsem si odskočila do jedné z pagod, která byla shodou okolností knihkupectvím. Tam si každý zadarmo mohl vzít knížku o buddhismu (tři druhy v čínštině a pouze jedna v angličtině).


A protože bylo velmi horko, tak jsme si udělaly menší přestávku na něco studeného. Shaved ice (nastrouhaný led) s ananasem, nečím, co mi připomínalo maliny a kondenzovaným mlékem za 50 TWD. Mňamka!



Občerstvené jsme pak zamířily k dalšímu stanovišti komplexu Fo Guang Shan, a tedy k další zlaté obří soše. Okolí místa, kde se vše nacházelo, byla planina s vodou, na které se něco těžilo a přes kterou vedl dlouhý most.


Cesta od sochy k soše



Tentokrát se jednalo o jednu velkou sochu Amitábhy Buddhy (Buddha Neomezeného světla) obklopenou miliónem malých sošek.





Ještě něž jsme odjely autobusem zpět do Kaohsiungu, tak jsme navštívily obchod se suvenýry, ve kerém jsem si za 80 TWD koupila sérii čínských mincí.


Po pauze na hotelu a dalších instantních nudlí jsme vyrazily na Liouhe noční turistický market, kde byly stánky s jídlem situovány po obou stranách široké ulice (dostatek místa na přecházení z jedné strany na druhou bez vrážení do lidí).



Mojí volbou byla směs rýže, vepřového masa, hub a oříšků, což vše bylo zabalené a vařené na páře v nějakém listu a sáček nakrájených voskových jablek. Jídlo jsme se rozhodly odnést s sebou na hotel (po cestě jsme si ještě dokoupily plechovku piva na zapití). Po ochutnání pokrmu z rýže jsem byla hodně příjemně překvapená, protože mi to hodně připomínalo věpřové na houbách z domova (samozřejmě až na ty oříšky).




 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Galerie obrázků<----------------------Kam dál?---------------------->
Všechny články
Eliška Bahrová