100. den

Čtvrtek v 11:42 |  Den za dnem
Už uplynulo 100 dnů od našeho příletu! A proto, že je to takové pěkné kulaté číslo, tak jsem tady prostě musela něco přidat. I když následující tři dny budou mít zajímavější obsah. Hualien a NP Taroko comming soon! :D

Nálož ovoce...btw když jsem koupila ten meloun (na fotce světlá koule), tak jsem nevěděla, co to je...ani vygooglit mi to nešlo. Nakonec mi ale pomohla Buddy a napsala mi, co to je, a jak se to jí. :D


Mango


Asijská hruška Kusoi



Cukrový meloun Honeydew




Červená guava (doteď jsem jedla jen ty bílé...né že by měla jinou chuť) :D



Červená hruška z Nového Zélandu



Navíc jsem přidala Dračí ovoce...bo bylo ve slevě :P


PS: Včera jsem si v naší oblíbené restauraci dala napůl Teppanyaki a napůl Hot Pot (Spicy Kari) za 135 dolarů (samozřejmě s miskou rýže). Porci jsem ani nemohla dojíst, ale chutnalo mi to o mnoho více, než normálně. Takže příště zase zkusím jiný druh Hot Potu.


Medový dortík :P 45 TWD

 

97. den (Fulong Beach)

21. května 2018 v 18:24 |  Den za dnem
Konečně jsme si udělaly výlet na Fulong Beach, kde se momentálně koná festival písečných soch (Fulong International Sand Sculpture Art Festival 2018). Na pláž jsme se svezly busem, metrem a vlakem (vnitřek vzhledově podobný metru). Soch se mi na festivalu líbilo hodně, ale bylo jich tam vážně moc, a tak jsem ze rozhodla udělat jen průřez. Navíc dneska strašně foukalo, což focení příliš nenapomáhalo. Ale i tak si myslím, že těch fotek tu bude až až. :D

Nejen v metru jsou na nástupištích naznačeny místa, kde přesně zastaví dveře od vozů, ale také na vlakovém nádraží jsou přesně vyznačeny místa a i čísla vagónů...dokonce jsme našly obrázek popisující jednotlivé typy vlaků a jejich zastavovací místa (čísla).


Nádraží Fulong


Bilboard festivalu


Příjezdová cesta k pláži s první sochou z písku :) a nalevo je Návštěvnické Centrum Fulong (pobrali jsme tam pár letáčků a mapek)


Vstup na pláž je zpoplatněn → cca 73 Kč


Duhový most (Rainbow Bridge) přes řeku na Pláž Fulong


Fulong je spíš takový z půlky písečný ostrůvek





Festival Mezinárodního Písečného Sochařského Umění ve Fulongu 2018 (snaha o překlad)




Můj favorit → veleryba <3





Prasátko Pepina :P










Největší dominantou byla tato stavbička (město vzhůru nohama)


A ze zadu drak :)


Po sochách jsme se rozhodly dojít k nedalekému závěsnému mostu jak ze San Francisca


Po lávce kolem řeky


Momentka :P




A protože je tady normální obcházet všechno šíleně dokola (protože proč by to mělo jít jednoduše, když to jde složitě), tak jsme se musely vrátit (bo cestu nám zavřeli) a zkusit dojít k mostu po cyklostezce vedoucí kolem hlavní silnice


Obchůzka se podařila a my se dostaly na správnou cestu


Longmen Suspension Bridge aneb Taiwanský Golden Gate Bridge ^.^




Pod mostem byl nedaleký kemp s půjčovnou kajaků (nazpátek tam bylo dost lidí)





Skrz džungli po betonovém chodníčku (oficiálně cyklostezce) k Pacifickému Oceánu :)


Na rozdíl od Fulongu byl na této pláži bordel (teoreticky se jedná o tu samou pláž/ostrov) a ještě se i na chvíli zamračilo...ale nakonec nespadla ani kapka. Po rychlé svačince jsme se vydaly zpět (most je od nádraží vzdálený zhruba 5 kilometrů) a rozhodly se podívat ještě na druhou stranu od Fulongu, kde měl být chrám a hráz. K hrázi a majáku se samozřejmě nedalo dojít, takže jsme se koukly ke chrámu a pak šly už zpět na vlak.



Cesta k chrámu


Chrám Dongxin


Tudy jsme se chtěly vrátit, ale z dálky na nás začal štěkat nějaký pes, tak jsme se otočily a šly jinudy (to nám jde tady nejlépe)


Cedule s upozorněním jsou už raritou



PS: Už nám zbyla jen jediná restaurace, ze které nám stejně chutnala každá porce jídla...tentokrát jsme zkusily smaženou rýží s krevetami (plus k tomu pokaždé dostaneme malé ovocné mlíčko) :3


Plzeň v akci z místního supermarketu (jen za 50 dolarů) :D


91. - 93. den (Food Festival)

17. května 2018 v 12:10 |  Den za dnem
Rozhodly jsme se zúčastnit tří denního Food Festivalu na NCCU, na kterém různé země představují svou kuchyni. My jsme si na každý den přichystaly jiné jídlo (abychom nevařily pořád to samé dokola). Nakoupit jsme šly den předem do amerického Marka = Costca (taky musíte ukázat členskou kartu u vchodu a jsou tam mega balení všeho). Na první den jsme připravily guláš s houskou, a k tomu jsme upekly bábovku s čokoládou jako zákusek. Druhý den jsme uvařily zelňačku opět s houskou a bábovkou. A na poslední třetí den jsme den dopředu napekly sekanou a ráno jsme už jen uvařily brambory. Na stánku jsme pak k sekané a bramborám přidávaly kysané zelí, které nám zbylo z minulého dne (na zelňačku se spotřebovala půlka z dvoukilové plechovky z Coctca). A protože brambor bylo o něco méně než sekané, tak jsme ji ještě vrazily do zbylých housek a nazvaly to burgrem. Něco málo jsme si z tama s Luckou odnesly (každá asi českou tisícovku), ale hlavně jsme si připomenuly českou chuť. :P

* na Taiwanu je panenka jedním z nejlevnějších druhů vepřového masa (takže gulášek byl z cca dvoukilové panenky) :D
** UV záření tu bývá extrémní, což jsme zjistily hned první den, kdy jsme byly spálené i přes plachtu stánku :(

Jako dekoraci jsme zvolily dřevěné napichovátka s namalovanou vlajkou a nápisem Česka :)



Příprava bábovky




Český gulášek...pěkně pálivý (bo sladká paprika došla a tak jsme se snažily nachytat červenou barvu chilli kořením) :D


Odpočinková zastávka na cestě k českému stánku s horkým gulášem







Dalším jídlem na stánku byl vepřový plátek ve smetanovo-houbové omáčce s rýží a ořechový štrůdl od Aleny


A lívance na český styl od Terezy



Na večeři jsme si upekly válečky z mletého masa připraveného na další den (zkouška dochucenosti)


Den druhý → zelňačka a bábovka :) polívka u místních moc úspěch neměla...protože kyselou chuť tady pravděpodobně moc neznají, ale nám všem na stánku chutnala (a vůbec nám nevadilo ji dojídat na večeři)



Třetí den a úžasná sekaná v housce nebo s bramborem a kysaným zelím





 


89. den

13. května 2018 v 18:35 |  Den za dnem
Tamsui part 2 aneb výlet k mořořece :D





Příprava na další cestu započala → nákup klobouků :3


88. den

12. května 2018 v 12:55 |  Den za dnem
Po 88 dnech se tady ze mě nejspíš stává vegetarián. Hlavně díky několika špatně připraveným jídlům (které jsem do té doby měla velmi ráda, ale pak to šlo celé do kytek). Naštěstí je tady spousta druhů ovoce, které je třeba začít zkoušet. :3

Avokádo s rajčaty a bagetou (konečně zdravé a chutné jídlo)


Voskové jablka, banány, okurka (jak z Fukušimy), dračí ovoce, tuňák, atp. :P


Papája (65 TWD)



Dračí ovoce (95 TWD)





A samozřejmě zeleninová verze Teppanyaki (která je mimochodem stejně drahá jako s vepřovým masem -.- )


81. a 82. den (Europe Fair)

6. května 2018 v 19:36 |  Den za dnem
Europe Fair 2018

V sobotu jsme vypomáhaly na Evropském Veletrhu od jedenácti do devíti večer. :) Vedro na omdlení, ale spousa zážitků. :D V neděli jsme se už jen za nimi přišly podívat.

Sobota

Před jedenáctou bylo v centru celkem prázdno.


Český a Slovenský stánek byly letos na počest stého výročí založení Československa spojené. Česká strana byla pod vedením České Kanceláře Taipei (ledové kafe od nich bodlo).


Místo českého piva jsme pily Filipínské (třetinka za 50 TWD...díky Ondro a Aleno) :) Z řad taiwanských dobrovolníků k nám přišla Connie, se kterou jsme si to tam vážně moc užily. (i přes to vedro a občasná individua) :D


Každá Evropská země mající vlastní stánek na tomto veletrhu rozdávala za jimi vybranou aktivitu razítko do průkazu, za který se pak rozdávaly různé odměny. My jsme razítko dávali za zodpovězení jedné otázky o Česku (jmenovitě třeba české vynálezy, skladatele, spisovatele, atd.). Na stole byly obrázky s nápovědou. Hodně lidí pak bylo překvapeno z vynálezu kontaktních čoček a kostkového cukru nebo z původu slova ROBOT). Mimo rozdávání rauítek jsme si i povídaly s lidmi co v Česku už byli nebo tam se tam chystají (rozdaly jsme pár rad a tipů).


Masaryk a Štefánik :P



Vtipné momenty dne → hešteg_that_guy (Dvořák), koala (koruna) a Jagger (Jágr) :D


Po zavření stánku (plachtu jsme opravdu zadělaly jak nejlépe jsme mohly :D) jsme se zastavily do Forever 21 (v obchodě původem z USA jsem si koupila typicky asijský kousek - kardigan ve stylu kimona).

Neděle


Druhý den jsme se zastavily k na veletrh až k večeru. Mraky lidí a stejné vedro.






Fotka z Rakouského stánku (Lucka za všechny razírka dostala gumové medvídky)





Ve společném stánku byla i hokejová branka, dresy a hole. :D Fotka popisující výsledek hokejového zápasu (na který jsme se tady dívaly až do půl páté ráno, aneb pitomý časový posun).



Večer jsme ještě navštívily Shilin market → čačky na mobil a visačka na kufr.


PS: Zkouška Korejských sýrových nudlí...první extrémě pálivé (ukápla mi i slza, a to jen z poloviční dávky omáčky) a druhé naprosto dokonalé (snesitelně pálivé). Ty druhé jsem hned zařadila do svého jídelníčku...tři dny stejná večeře (poprvé jsem si k tomu koupila vajíčko natvrdo). :D



76. den

30. dubna 2018 v 17:58 |  Den za dnem
Dneska k nám nepřiletěly na návštěvu žádné čarodejnice z Česka (možná zítra),ale místo příprav hranice jsme strávily Lucčin narozeninový den v Taipeiské ZOO, a na večeři jsme se rozhodly navštívit Hot Pot restauraci (již podruhé → protože speciální příležitost pro jídlo za tři sta dolarů. (já 280 a Lucka 330...vepř vs. kráva)

Velbloud...zrovna jak jsme k němu přišly, tak se spustily zvlhčovače na jeho plotě (takže výsledek byl mokrý smrad)



Koaly


Aneb takhle budeme vypadat zítra v 9 ve škole :D


Rychlá obědová zastávka na Black burger :P



Pandí svět (feat. moje nové bílé Conversky)




Haha a teď mě nevidíte!


Orangutan (a přesně v tenhle moment začalo pršet...)


Schovka u hrochů → od obra nás dělilo jen sklo (doufám že pěkně betelné)




Dobytčí lázně


Surykatí modelky




Hot pot restaurace druhá část :3


Dneska v hlavní roli vepřové maso (+ rýže, vajíčko, zelenina - hlávkové zelí, hlávkový salát, rajče, kukuřice, smažený kus těsta, 3 druhy hub, dýně, fialový tuřín, tofu, pití - pomerančový džus, čaj, ledová tříšť, zmrzlina...a + veci co jsem fakt sníst nechtěla - rybí obrázky, koberec, knedl a nudle)









Vajíčko nakonec rozbíté do mininaběračky





Vyjedené misky :D a možeme (na vínko) dom


74. den

29. dubna 2018 v 11:06 |  Den za dnem
Kousek od stojedničky jsme po cestě k nákupní čtvrti náhodou procházely kolem National Sun Yat-sen Memorial Hall. Mladí, děti i staroušci a celé rodiny tam posedávali, tančili, cvičili a všelijak se bavili. Protože proč by seděli v sobotu doma, když můžou pobýt venku na "čerstvém" vzduchu. :)





Úlovky z nakupování v centru :3


PS: Další jídlo vyzkoušené během uplynulého týdne byl hambáč s houbami a grilovanou cibulkou z Juicy Bunu. Za 200 TWD jsem se najedla dostatečně (jak už tady bývá skoro všude - u "dražších" jídel, pití bylo v ceně ), ale nijak mě to neohromilo...už se těším na Happy Hours v Jackovi v Ostravě :D Nejlepší na tom celém jídle byly hranolky, ostatní bylo prostě sladké...houska jak buchta (neopečená), medové houby a kdoví jaká omáčka. Ale odzkoušeno a jedeme dál. :D


66. den

20. dubna 2018 v 19:15 |  Den za dnem
Hurá! Nákupy na nočním marketu! Shilin jsme vzaly útokem od brzkého začátku v šest večer a ani déšť nás nezastavil. S několika handrami jsme se teda stylově přiblížíly těmhle končinám. :3 No ale jako nakupovat oblečení a čuchat u toho plíseň a/nebo všelijaké pachy jídel je přímo zážitek. V jednom z obchůdků jsem si opravdu připadala jako v jiném světě (zrcadlové bludiště hadra). Hm ponožky budu doma nejspíš rozdávat jako suvenýr... :D

Kraťasy $280. sandálky $390, roztrhané rifle $480, kočičí uši $39/kus, silonky s pandou $100, brýle $100, ponožky $50/pár, chocker - fakt nevím kolik stál, ale je vyrobený v Korei :D





PS: Během týdne jsme vyzkoušely a nově zařadily do našeho jídelníčku žůžo jídlo. Exploded chicken = kuře, chili, česnek, cibulka a arašídy + rýže :3 (95 TWD)



58. den

13. dubna 2018 v 16:46 |  Den za dnem
Passion fruit green tea with jelly and bubbles za 50 TWD :3 (Lucčino oblíbené pití...tež mi hoooodně chutná)


Voskové jablka za 85 TWD


Black mask s lahváčem (600 ml)




10. den výletu okolo Taiwanu

13. dubna 2018 v 15:31 |  Den za dnem
Ráno jsme si v Alishanu zašly na snídani, kterou jsme měly v ceně pokoje (poukázka na snídani v nedaleké restauraci). Snídaňový bufet byl tááák odlišný od těch našich. Docela jsem i byla z výběru zklamaná. Na talíř jsme si nasbíraly špenát, slané opražené arašídy a kukuřici, do dvou misek jsme si daly rýži a takovou kynutou housku bez jakékoli chuti a k tomu všemu jsme si nalily kafe (a já pak vypila ještě kelímek teplého sojového mléka). Najedla jsem se, ale vůbec mi to nezapadalo do snídaně...maximálně ta houska s kafem a mlékem.


Druhý den v Alishanu byl o hodně příjemnější než ten první. Počasí bylo od rána skvělé (na rozdíl od předešlého dne, kdy se odpoledne začala dělat mlha a s tím se i dost ochladilo).


Po snídani jsme až do 13:00 měly čas, na kdy jsme měly koupený lístek na mini autobus, který nás měl dopravit z Alishanu přímo až k Jezeru Slunce a Měsíce (3 hodinnový Sun Moon Lake Experss za 321 TWD).


Od vlakové stanice Zhaoping, ke které jsme došly za půl hoďky z městečka, jsme si zvolily Sunrise Trail (stezka pro východ slunce) dlouhou 2,5 km.




Kvůlu nedostatku času jsme došly pouze ke stanici Zhushan, která se nachází ve výšce 2 451 m.n.m., a ze které byl nádherný výhled na okolní krajinu.





Po cestě zpět k hotelu jsme se ještě prošly po stezce v oblacích.




A prošly jsme se i kolem už skoro odkvetlých třešní (cherry blossoms).


Zeď pošty v Alishanu (bohužel byla zavřená, takže pohled nemáme)


Cesta z Alishanu k Jezeru Slunce a Měsíce byla jako tankodrom. Kvůli opravám na silnici jsme nabrali veliké zpoždění, takže jsme u jezera pobyly jen 20 minut, během kterých jsme si stihly akorát zajít do 7/11 pro sváču a najít zastávku, ze které nám odjížděl přímý bus do Taipeie (cena nás trošku překvapila, ale tak co už...přece tam nezůstanem). Následující fotky jsou tedy foceny z okýnka z autobusu.




9. den výletu okolo Taiwanu

13. dubna 2018 v 12:54 |  Den za dnem
Z Chiayi nám devátý den ráno jel autobus do NP Alishan v 6:55 (samozřejmě měl přes patnáct minut zpoždění), a tak jsme z ubytování vypadly co nejrychleji, jak jsme mohly (kvůli hluku na hotelu jsme vstávaly už před pátou). Ulice byly v tuto domu úplně mrtvé, teda kromě nádraží, okdud nám jel autobus, a kde se nacházelo pár existencí a taxikáři zkoušející nalákat turisty na nevýhodné ceny. Odhánět je byl přímo zážitek. Lístek na bus jsme koupený dopředu neměly, ale byly jsme první na řadě ve frontě bez lístků, takže jsme jen čekaly, kolik volných míst zůstane po nastoupení lidí s lístkem (kromě nás dvou se do autobusu dostali ještě dva lidi bez lístku).



Na tříhodinové cestě do parku byla jedna desetiminutová zastávka, ve které jsme se šly mrknout na čajové plantáže.



Když jsme vystoupily z autobusu, tak nás hodně střeplo → Alishan 8°C. U brány jsme zaplatily polatek za vstup do rekreační oblasti 150 TWD a šly jsme hledat náš hotel.


Batohy jsme si odložily na recepci v hotelu a šly se najíst do 7/11, kde jsme si daly špagety a pivíčko. Pak jsme vyrazily na vlak, který jezdí po Alishanu. Nádraží bylo přímo v tomto malém městečku, kde byly všechny hotely, obchody, restaurace, pošta a informační centrum, ve kterém jsme si vzaly mapku parku. Za 100 TWD jsme si vybraly trasu vlakem do oblasti se Sacred Tree (Posvátným stromem) a Giant Trees (Obřími stromy). Cesta vlakem trvala zhruba 10 minut a od zastávky jsme pak po obejití všech tras okolo došly zpět k nádraží do městěčka.




Hned chvíli od vlakové zastávky jsme narazily na první Obří strom (Giant tree) starý okolo jednoho tisíce let. Po celém parku byla u každého stromu cedule se střářím, výškou, druhem a číslem stromu.








Po parku vedly dřevěné chodníčky (a hodně hodně schodů), ze kterých se nesmělo scházet (i tak se lidi fotili přímo u stromů).


Největším a nejstarším stromem Alishanu je Sacred Tree (Posvátný strom), který roste ve výšce něco přes 2 000 m.n.m. přes 3 000 let!



Šutr s čínským nápisem ALISHAN.


Stejně jako v Yanmingshanu jsme tady objevily kaly (zajímalo by nás, jestli je tam někdo vysadil, nebo zda tam rostou samy od sebe).


Sedmikrásky :3


Odpoledne po projití jedné části parku jsme se konečně šly ubytovat. Venku už byla fakt kosa, tak jsme byly rády za horký čaj a celkem teplý pokoj. Akorát teplá voda tekla jen po určitou dobu - od 16:00 do 8:00. Tak jsme před horkou vanou jěště zašly do 7/11 pro véču - dvě instantní polívky, Laysky s třešňovou příchutí (limitovaná edice v sezóně sakur) a hřejivý polštářek.




Pytlík byl nafouknutý na maximum. Při otvírání jsem se bála, že mi to bouchne v ruce. ale naštěstí nic. :D Opravdu voněly po třešních, ale chuť byla jen trošku nasládlá, takže se sníst daly.

Galerie obrázků<----------------------Kam dál?---------------------->
Všechny články
Eliška Bahrová